21.2.2007

Taaaak ze, konecne zase tady, ja se dostala na svuj ucet, tak ze pisem obe:]] Kazda pise jeden den, je toho fakt hodne co vypravet, budte radi, ze pisu az ted, protoze mam tolik, co bych chtela napsat, ze bych popsala par A4. Tedy, ja mam za ukol popsat 2. den v Thajsku, tedy stredu. Ha...no zrovna den, ktery jsme si uzily:]] Rano jsme vstaly asi v 8, abychom stihly co nejvice veci, ale to nejak nevyslo. V Bangkoku se neda stihnout, to co chcete, pokud nemate 4 hodinovou rezervu na cestovani mestem. Chtely jsme napsat samostatny clanek o doprave, tak tenhle den to docela vystihne. Rekla bych, ze je to ten nejvetsi rozdil oproti "nasemu svetu". Chtely jsme samozrejme zkusit verejnou dopravu, prece nebudeme jezdit taxikama, ale k nasemu zjisteni to neni ani trochu jednoduche - dnesnim dnem bych rekla nemozne. Po meste jezdi asi 100 linek, zastavuji kde chtej, kdy chtej. Nektere jsou ocislovane, nektera ne. Nekdy tam jsou okna, nekdy ne. Kde kdo stavi nezjistite nikde - ani na zastavce ani v buse. Tak ze jste odsouzeni ptat se. Jenze jsme zjistili, ze anglictinu ovlada jen malo kdo:] Kdyz se nahodou domluvite, tak nevite, kam vlastne jet, protoze neznate zastavky jen cile! Nas 1. cil: Turisticka informacni agentura - pry nejspolehlivejsi. Po tom, co nam Lonely Planet rekl cislo busu- to jsme nevideli a ulici - tomu nikdo neozumel, tak nam nekdo poradil jinou agenturu. Vzaly jsme to teda radsi pesky. Vsude na vas porvavaj tuktukari a premlouvaj, ze vas svezou. Nakonec nas poslaly podle nas do falesny agentury, kde nemely mapu busu, kterou mit mely a vnucovaly nam hotely a vylety. To nas dost zklamalo, protoze jsme snad jeste nepotkaly ty usmemevavy a ochotny Thajce:{{{{{ Penize kazi charakter. Tak sme opet zmenily cely plan, jet na vlakove nadrazi / je velky a lidi rozumeli tomu nazvu:]/ koupit listky a jet z Bangkoku pryc. Nekdo nam poradil cislo 59. Nasly jsme ho a on zastavil!!! Tak jsme stastny nasedly, kdyz tu....pani pruvodci kroutila hlavou a my pochopily, ze jsme blbe. Zoufalej byl i Japonec pred nama, tak jsem se k nemu vrhla a uz se ho nepustila, umel i Thajsky a jel na nadrazi:]] Poradili nam cislo 50, tak jsme vystoupili a cekali...prijely dve padesatky, tak jsme do hezci nastoupili, no a co se tam mohlo stat.....tak ze jsme se kousek svezli a vystoupili na nejake hlavni tepne, kde je asi 8 pruhu na obouch stranach a zastavka nikde. Bylo nam porazeno dalsich 5 busu. Jeden jsme si na ty dalnici odchytli a ten nas pukodivu odvezl na misto:]] Neuveritelne!
Na nadrazi nas nekdo zatahl do agentury, kterou jsme celou tu dobu hledaly, kde opet nemeli mapu busu, ale koupily jsme si od nich zajezd na reku Kwei - stejne nas zase urcite natahli jako vsichni. Pak jsme narazili na nejakou konecne milou holku, ktera vypadala, ze nam nekeca. Dokonce jsme dostali mapu busu!!! /no zadne nadseni, bylo tam napsano asi 15 linek a ty podivne mizej na silnicich a pak se objevi na konci mesta - naprosto nepouzitelny/. Ale vime, kdy nam jede vlak do Ayuttahy a listky se kupuji az pred odjzdem. Mila slecna nam poradila jit pesky k pristavu, jet po kanalu, abychom se vyhnuli zacpe /to neni jako v cechach, predstavte si 10 D1 na jednom miste, aut asi 1000000000 a k tomu 10000000000 motorek a tuk tuku a autobusu. Trochu jsme zapluly do mistnich zvyku - tak ze predjizdet muze kazdy, kohokoli, z jaky koli srtrany, tzv. mysky jsou zadany. NA korbe musi jet minimalne 5 lidi, na motorce minimalne 3, v pripade deti psu i vice. Cim barevnejsi prostredek, tim lepe. Chodci prechazeji kdekoli, pokud si troufnou se rozbehnout a nesmi se zastavit, ridic si vypocita, jak je ma minout / . . no ja rikam, ze sem toho plna...tak ze jely jsme lodi po rece, kdybych do ni spadla, tak bych se rozpustila. Ale stalo nas to 13BTH /8Kc/ a za par minut jsme byly v cili. Chtely jsme konecne videt pamatky a tak jsme navstiviliy prvni wat /jmeno doplnim jindy/, lezici pozlacenej Budha asi 50m. Nadherny no a pak ty jejich krasny chramy. Pak jsme chtely videt dalsi, ale uz nam diky zpozdeni vsechno zavreli. Tak jsme dosly dalsich hafo kilometru domu pesky, protoze busama bychom se domu asi nedostaly. Po ceste polehava a posedava na kazdem kousku nejaky obchodnik a prodava na ulici okoli si vzpomenete, ale samy vetese. Nevime, jeslti to sou bezdomovci nebo se tim fakt zivej. Kazdy 5. obchodnik prodava jidlo - zatim se neodvazime nic koupit, rada vpominam na stanky na Vaclavaku. Vsude psi a kocky - psu je nejvic, jsou vsude - na nadrazi, na ulici, v parcich, vsude! .....to jsou nejak postrehy, co me napadaj, tady zatim skoncim a zasnu novej clanek.....sorry za chyby, jeslti mi nekdo vycte hrubky, tak na nej poslu psy!